Úvodem  Start hry  1  2  3  4  5  B1  6  7  8  9  10  11  B2  12  13  B3  14  15  Heslo  Konec hry  Trasa hry  Konečné pořadí týmů    

Pár slov na úvod

Tak a máme po hře. Po mnoha měsících vymýšlení a diskuzí nad hrou máme volno. Než se tedy pustíme do příprav a diskuzí nad dalším ročníkem. Pro informaci, jak celá hra vznikala, se pokusím o reportáž z pohledu orgů.

Celé to začalo tím, že Paja přišel s myšlenkou, že si zorganizujeme vlastní hru, že to přece nemůže být tak těžké. I když byly hlasy, že to není žádná sranda, podařilo se mu ukecat Martina a mě (Jirku) a dali jsme se do příprav. Ty dlouhou dobu probíhaly formou nezávazné diskuze, kam by mohla vést trasa, jaké použít šifry a jaké bude celkově koncepce hry. Termín konání jsme definitivně stanovili po ICQ posledni den roku 2006 a prvního ledna jsme ho zveřejnili na stránkách, které udělal a spravuje Paja. To jsme samozřejmě nemohli tušit, že se trefíme do víkendu, kdy bude hezky. V úvahu připadal i termín o týden dřív, ale protože jsme se báli, že se o prázdninách moc neuvidíme a nebude čas všechno dodělat, jsme to posunuli. Kdo si vzpomene, jak bylo minulý týden (hrozná zima a pršelo), tak tuhle změnu jistě ocení. Ještě bylo třeba vymyslet název hry. Nakonec jsme vybrali polobotanický název iNula, kvůli jeho mnohoznačnosti a možnosti zapsat ho dvěma znaky. Jinak Inula je latinský název pro oman.

Postupně došlo k rámcovému stanovení trasy, jejímu postupnému procházení a jednotlivá stanoviště dostávala konkrétní polohu. Taky začaly vznikat první šifry. Většinou to bylo tak, že šifru někdo vymyslel, poslal ostatním, ti mu ji zkritizovali, tak ji předělal a po několika pokusech došlo ke schválení. Už vymyšlené šifry se občas daly nějakému spolužákovi, aby to zkusil vyluštit a předběžně se tak otestovaly. Protože oman je rostlina, která kvete žlutě, byla zvolena žlutá jako barva hry, což se projevilo na tričkách a taky jsem se rozhodli, že koupíme na zadání šifer balík žlutého papíru. Bílý by byl sice trochu levnější, ale aspoň budeme originální. Přípravy zvolna pokračovaly a větší spád nastal před ostrou zkouškou v terénu. Podařilo se sestavit dva týmy, které kvůli nepřítomnosti v době konání hry trasu a šifry otestovali. Test probíhal tak, že s každým týmem šel někdo z orgů, vždycky při příchodu na stanoviště jim vydal zadání a sledoval, jak ho tým řeší. I když nám nepřálo počasí a část noci pršelo, nepodačilo se projít celou trasu, ale došlo na všechny šifry, které v té době byly hotové, což byly v podstatě všechny kromě cílového hesla. Tím jsme získali cenné podklady kde je jaký problém, takže po testu zůstala málokteré šifra v té podobě, jakou měla před ním. Popis historie jednotlivých šifer je u každé z nich, tady se o tom nebudu rozepisovat. Změnila se taky trasa. Původně totiž vedla z pomníku letce do Žebětína, odtud na Ríšovu studánku a na Chvalovku. To jsme ale testem zjistili, že už je moc, tak se zkrácení vyřešilo vypuštěním Ríšovy studánky a přesunem stanoviště ke Křivé borovici, která podle mapy vypadá, že je úplně jinde, než kde je. Že ve skutečnosti je cedule U Křivé borovice hned u zastávky, jsme zjistili až pár dní před hrou, kdy jsme natahovali špagáty na Chvalovce. Tak se stanoviště muselo opět přesunout, tentokrát k Žebětínskému rybníku. S každým přesunem se musela samozřejmě předělat i šifra, ale naštěstí zrovna u té, která na rybník vedla to nebyl moc problém.

Jediná fotka z testu hry, kdy to jeden z týmů v terénu vzdal...

Stejně tak místo cíle se měnilo, původně mělo být v hospodě, ale z různých důvodů se od toho upustilo a definitivně se studánka vybrala až těsně před hrou. Hlavně proto, že jsou tam lavičky, odpadkový koš, je to v lese, vcelku v klidu a na poli hned vedle se dá grilovat, aniž by se muselo s ohněm do lesa. A navíc je tam voda pro případné hašení, kdyby zahořelo něco, co nemá.

Pavel spravoval registraci, radovali jsme se z každého nového přihlášeného týmu. Zpočátku moc nepřibývaly, ale doufali jsme, že se to zlepší a neskončí to úplným fiaskem. Řekli jsme si, že pokud bude 20 týmů, bude to velký úspěch. Nakonec se jich sice 20 přihlásilo, ale z různých důvodů na start přišlo jen 15. I tak to ale na první ročník považujeme za úspěch. Současně probíhalo přemlouvání dobrovolníků, kteří by dělali obsluhu stanovišť. Chtěli jsme mít na každém stanovišti obsluhu. A nechat tam jen jednoho člověka nepřipadalo v úvahu, jednak kdyby se mi v noci něco stalo a jednak by se nudil. Nakonec se nepodařilo sehnat tolik lidí, jak bylo třeba, důsledek jste mohli vidět na zastávce Kopce, kde byla jen mrtvá schránka. Původně bylo stanoviště v Žebětíně u kostela, ale na nehlídanou mrtvou schránku se hodila opuštěná zastávka v poli líp. A naštěstí šifra tam vedoucí se dala bez problémů změnit, nápis jsme dopisovali až několik desítek minut před zahájením hry.

Další starosti nám připravily trička. Původně zvažovaný sítotisk jsme zavrhli kvůli nákladnosti pro tak malý počet, tak jsem si museli poradit sami. Byly návrhy nedělat trička vůbec, ale nakonec zvítězila varianta, že Pavel mnoho hodin vyřezával z PVC fólie šablonu a pak jsem přes ni nanášel kartáčkem na zuby (po pokusech to dopadlo jako nejkvalitnější technologie :-) ) barvu na textil, kterou jsme pak zažehlili. Nepodařilo se sehnat černou, tak jsme vzali za vděk modrou, takže jsme získali žlutá trička se zelenými nápisy. Ono i sehnat čistě žlutá trička nebylo tak jednoduché, jak se původně zdálo. Diplom pro vítěze s vylisovanou kytičkou Inuly se nakonec taky nepodařilo zalaminovat, tak ho vítězové dostali jen ve fólii. Škoda, ale co se dá dělat.

Nanášení barvy přes šablonu Sušení triček Zažehlování barvy Hotové tričko Martin překresluje plánek šifry na Chvalovce

S posledními přípravami jsme začali ve středu odpoledne, kdy se za světla dotahal špagát na Chvalovce, večer se u počítačů kreslila mapka Chvalovky, dodělávaly některé šifry a nápovědy, barvily a zažehlovaly trička, ..., nakonec jsme zalehli asi ve dvě s tím, že ve čtvrtek se bude tisknout. Vyspali jsme se tak do devíti a po přesunu k tiskárně se začaly dodělávat, aspoň jsme si to mysleli, poslední věci a začalo se tisknout. Postupně jsme zjišťovali, že to zabírá víc času, než jsme mysleli, tak dopolední vtípky, že domů pojedeme až noční linkou začaly nabírat na pravděpodobnosti. S každou hodinou se zjišťovalo, co ještě není a je třeba udělat a dodělat, že nakonec jsme nejeli ani tou noční linkou, ale až po osmé hodině ráno denním spojem. Z původního plánu, že se před hrou aspoň na pár hodin vyspíme tak nakonec sešlo úplně, protože před hrou v pátek dopoledne už se to nestihlo. Pavel byl zařizovat nakonec neúspěšné laminování a pak musel se sestrou něco vyřizovat, já jsem byl definitivně určit místo pro mrtvou schránku a zkontrolovat špagáty na Chvalovce a Martin s motorizovanou jednotkou byli nakupovat. O půl třetí jsme se sešli u Pavla, do auta se naložily věci potřebné až v cíli, průběžně probíhalo informování obsluhy stanovišť co a jak mají dělat a nakonec jsme skoro přišli na start pozdě. Ale nakonec se to všechno v docela časové tísni stihlo a hra začala včas.

Průběh hry samotné byl celkem bez komplikací, jen se to celé nějak od začátku zdržovalo, což jsme neočekávali, ale posunuli jsme otvírací dobu jednotlivých stanovišť. Jen to cílové heslo nám připadalo fér neprodlužovat a hru ukončit v poledne, jak bylo předem řečeno. Informace o jednotlivých stanovištích si můžete přečíst na zvláštních stránkách.

Takže závěrem bychom chtěli poděkovat všem účastníkům a pomocníkům, kteří se podíleli na průběhu hry a Proudovým krtkům, od kterých jsme si vypůjčili některé nápady. Nechtěli jsme to od nich "obšlahnout", ale jejich pojetí průběhu hry a nápověd se nám tak líbilo, že jsme konstatovali, že nemá cenu vymýšlet něco, co už někdo vymyslel a s úspěchem otestoval. Pak už jsme si pravidla upravili k obrazu svému. I pro nás byla hra velkým přínosem, protože už na vlastní kůži víme, jak složité je takovou hru připravit, vzali jsme si z některých věcí, které se úplně nevyvedly, ponaučení a příště se, snad už s větším týmem spolupracovníků, pokusíme o další zajímavou trasu nočním okolím Brna.

reportáž: Jirka

Pohled týmů

Není vložen žádný komentář – buďte první!


Přihlaste se
Název týmu
Heslo
Abyste mohli přidávat komentář, musíte se přihlásit.


„Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky.“
– Albert Einstein

Poslední aktualizace stránek: 16. VII. 2018

Minimální rozlišení k prohlížení těchto stránek je 1280×800.
Hostováno na sifrovacky.cz
Copyright © iNula Team 2006–18.