Diskuse
Kniha návštěv není určena k diskuzi nad šiframi. K té prosím použijte aplikaci šifry a výsledky, aby se připomínky zobrazily na správném místě. Děkujeme!
- (25. října 2018 v 20:32)
Pánové, podle příjmů, což zhruba měří, kolik lidí film vidělo, byl mezinárodně
Deadpool 7. film roku 2016, Deadpool 2 je letos zatím 5.
Avengers filmy s Avengers v názvu byly od roku 2012 tři a zahrnují 1. film roku 2018 a 4. film všech dob (!), 1. a 5. film roku 2012. Kromě toho bylo v posledních letech už nepočítaně filmů o jednotlivých postavách Avengers, které opět vesměs patří k nejpolulárnějším filmům daných let.
Neznáte-li superhrdinské filmy, tak je neznáte. Každý zná něco jiného. Já neznám spoustu jiných věcí. Vlastně ani filmy moc neznám.
Nepokoušejte se ale tvrdit, že to není běžná znalost. Pokud vůbec lze připustit jakoukoli znalost jakýchkoli filmů jako běžnou znalost, tak superhrdinské filmy do ní automaticky patří. Svět je jimi poslední dekádu zaplaven a každoročně opanovávají žebříčky filmové popularity.
- (16. října 2018 v 11:24)
Přiznám se, že jsem nepoznal ani Avengers ani Deadpoola. Ale zbytek týmu věděl. Kdyby nevěděl nikdo, prostě bych se pustil do googlení komiksových hrdinů.
při luštění cukrů jsem tušil, že by se to místo závodů mělo nějak řešit polarizací nebo nějakým odrazem nebo něco - ale zrovna informace o tom, že "cukr stáčí rovinu polarizace" mi v rámci vzdělávacího procesu unikla. Na druhou stranu s ní už bych věděl přesně, co dělat.
- (15. října 2018 v 10:07)
Se "superhrdiny" musim s Yenyou souhlasit. Deadpool i Twoface jsem slysel poprve v zivote. BTW jsme i odchytili misti obyvatelku, podotykam ze byla mladsi nez ja, a taky se nechytala...
- (11. října 2018 v 21:46)
Tak nevím, jestli bych považoval za větší opruz googlit superhrdiny nebo vyjít do ulic a ptát se - ó hrůzo - živých cizích lidí. Na šifrovačky chodím pro zábavu, ne snad pro interakci s cizími lidmi na ulici :-/
Já souhlasím s úvodem v tom, že šifry vyžadující googlení jsou škaredé. A samozřejmě chápu, že každý musí googlit něco jiného. Tak jsem chtěl jen orgy upozornit, že tuhle šifru holt z přesně tohoto důvodu považuji za nehezkou já, jakožto jeden z účastníků. Jak s touto informací orgové naloží, je čistě jejich věc.
BTW, provedl jsem bleskový průzkum veřejného mínění: děti vědí co je Batman, jedno z nich ví i co je Deadpool. Twoface ani jedno. Tak asi nad očekávání.
- (11. října 2018 v 21:26)
Abych to upřesnil - já naprosto chápu, že někdo nezná superhrdiny, ale ví o specifické rotaci. U spousty věcí bych to tak mám taky. Přesto bych si nedovolil tvrdit, že ta obskurní fyzikální/matematická/historická zajímavost, která nemá ani český článek na wikipedii je obecná znalost. I když ono asi záleží, jestli bereš jako populaci hráče šifrovaček nebo normální lidi :-)
Argument střední školou totiž není dokonalý. Jednak záleží na konkrétní škole (Ohmův zákon se asi bere všude, ale specifická rotace -promiň- fakt ne), jednak to vylučuje všechny věci, které se udály po maturitě od detekce gravitačních vln, přes zvolení Donalda Trumpa až po youtube a wikipedii.
A k nářkům ohledvá superhrdinů ještě přidám Síbovu moudrost ze archivů zdi nářků: "Herci se řeší tak, že vylezu do ulic a zeptám se. V Bystřici nad Pernštejnem žijí lidé."
- (10. října 2018 v 16:23)
Yenya: Dokazal-li ses vyhnout posledni roky setkani s Deadpoolem, tak gratuluji – asi dokazal, kdyz si myslis, ze to nebyla hlavni postava niceho, pritom film Deadpool je z roku 2016, Deadpool 2 z letoska. Je-li ale takovy cely tym, tak neni dobre slozeny. Filmy moc nesleduji, ale tohle bylo proste vsude. Ostatni timpadem nerozebiram, protoze mas zjevne spatne nakalibrovanou latku pro znalost popkulturnich referenci.
- (10. října 2018 v 15:53)
Ještě teda: pointa je v tom, že polarizační vlastnosti cukerných roztoků se googlit _nemusely_. Tým měl všechny potřebné věci k řešení v ruce (nebo teda hluboko v batohu :-), dalo se na to přijít i experimentováním, nebo teda neautorsky pomocí rozdílů ve viskozitě.
Tu superhrdinovou šifru bez znalostí těch postav snad ani vyluštit nešlo - zejména M, což od pohledu byla taková generická fotka u které ani nic nenaznačovalo, že by třeba byla z filmu.
To je myslím ten podstatný rozdíl.
-Yenya
- (10. října 2018 v 15:23)
Honzo,
polarizační vlastnosti cukerných roztoků se berou na střední škole, teda za nás se braly. S tím se fakt musel potkat každý. I když většina to asi po právu zapomněla - já z nějakého důvodu ne, přestože jsem to nikdy k ničemu nepotřeboval. Batmana googlit nemusím, ten byl dostatečně profláklý i v dobách mého mládí, a asi se po něm jmenoval i nějaký film, na který byly nějaké plakáty nebo tak něco, takže vazbu podoba-jméno šlo nějak vytvořit, aniž by člověk něco takového viděl. Ale Deadpool, M nebo Twoface mi do pátku fakt nic neříkalo. A jestli to dobře chápu, nebyly to ani hlavní postavy něčeho.
Holt se prostě moc s popkulturou nepotkávám (teda s výjimkou té japonské, a na té doufám nikdo žádné šifry stavět nebude :-). Považuju za trochu nešťastné, že na těchto popkulturních nebo nedej$deity sportovních znalostech jsou některé šifry v terénních(!) šifrovačkách založené. Jako lze asi namítnout, že téměř vždycky se někdo s tou znalostí v týmu najde, ale furt to považuju za nepříliš čisté. Protože když se nenajde, podle obrázku do nejde dost dobře vyhledávat a pojmenovávat.
Občas tak přemýšlím, jak to bude za nějakých 5-10 let, jestli na "velké" šifrovačky začnou chodit moje děti. Ty jsou myslím ještě míň zasažené tou obecnou popkulturou, než jsem já (a myslím že nejen ty moje, ale tak obecně jako generace).
Tož tak,
-Yenya
- (10. října 2018 v 8:51)
Ahojte, i já chci poděkovat za výtečnou hru. Šifry mě bavily (aby ne, když nám sedly a kvšechny je vyluštili), některé byly slabší, ale všechny byly promyšlené a dotažené a nebyla tam žádný podivný mindfuck. Klobouček!
Vlastní pomůcky považuji za zajímavý trend posledních pár let (Míchaná, poTrati, Tmou, iNula, ...) a jsem zvědavý, kam se to vyvine dál. Jako tvůrci šifer se mi líbí možnost hrát si s jiným počtem písmen, než je 26. Upřímně - kdyby existovaly na šestadvacítku tak krásné struktury jako byly na šifře 10, tak by z každé šly vytvořit čtyři hezké šifry. A tady Yeti našel ležet na chodníku hned čtyři a udělal z nich šifru jednu :-) Během hry jsem pracoval s domněnkou, že poměr toho, co se použije/nepoužije bude víceméně stejný jako na hře, která pracuje s chlýftýmáckými pomůckami a víceméně to vyšlo.
A fascinuje mě svět, ve kterém žije Yenya, kde se musí googlit Batman a Deadpool, ale polarizační vlastnosti cukerných roztoků zná přece každý :-D
Tož doufám, že i příští ročník bude tak vydařený!
H.
- (8. října 2018 v 23:11)
Ahoj orgové,
předně děkuji za hru, užil jsem si ji v podstatě od začátku do konce.
Skončili jsme líp než předpovídal Statek, takže asi dobrý. Jako host v týmu
nemám žádné heslo, takže si dovolím napsat své reakce na jednotlivé
šifry sem.
Termín: jo, konflikt s Nocí vědců. Tak jsem aspoň mohl dětem předvést stáčení
polarizovaného světla. Dobrá náhrada. Volby: vyjdu z domu s rezervou,
že odvolím a snad ještě stihnu registraci. Přijdu do volební místnosti
a tahám z kapsy občanku, a ejhle - řidičák. Tak jsem běžel zpátky domů
a na start dorazil taktak.
Pomůcky: brutální, geniální, a přitom přiměřeně použité. Fakt jsem se bál
a doteď se bojím, že by si někdo dovolil některé věci z nich opravdu použít.
No ještěže je tady vysvětlení, co která věc znamená, aspoň se člověk
něco dozví.
Start: autorské představě o samovolné organizaci moc nerozumím. My jsme měli
tak 3/4 kartiček, snažili jsme se je rozdělit podle dimenzí (čtvereček papíru
má dimenzi 2, zrnko písku asi jedna) a pak řadit podle velikosti. Zdůvodnění
řazení podle ceny je dost slabé. Naštěstí s krachem této aktivity hra počítala.
Superhrdinové a spol: nelze než citovat Rady: "Šifry vyžadující hromadu googlení nebo encyklopedických znalostí jsou škaredé." Naštěstí v týmu někdo
trochu tady ty superhrdiny znal (a strejda gůgl potvrdil), ale pro mě to má
eleganci na úrovni poznávání písniček z not pro někoho tak nehudebního,s
jako jsem já. M&M je ovšem podařený vtípek. Nápověda seděla, takže ještě
relativně dobrý.
4x4 a 6x4 a kousek: tohle bylo docela přímočaré, ale jestli bylo cílem
upozornit týmy na to, že pomůcková abeceda má 36 písmen, tak tohle nás
minulo. Prostě jsme si ty body označili od A do Z a až zpětně mi došlo,
že to vlastně byl ten čtverec 6x6.
Maďarská doména: pěkná šifra, ale opět i zde googlení, resp. přítel na
telefonu. A to ještě půlka týmu na druhou půlku koukala jak na hrdiny,
že jsme znali jméno japonského premiéra. No ale alveolární vibranty musel
pomoct přítel na telefonu. Pěkný princip se škaredými detaily.
Pentomina: cestou jsme samozřejmě zapomněli na upřesnítko, takže krleš
roštím do kopce, a tam nic. Princip šifry relativně jasný (tolik práce,
snad z toho něco začne vycházet!), ale docela pracný a špatně paralelizovatelný.
Druhá půlka týmu se jala vystřihovat tvary v domění, že to nějak výrazně pomůže.
Obtáhnout šedé čáry permanentním fixem tak, aby se propily na druhou stranu.
Trochu to pomohlo, ale možná by bylo bývalo lépe zařadit tohle na pozdější dobu,
kdy beztak část týmu pospává. "'125 Myčka' - kde je tady nějaká pumpa s myčkou?"
"Joaha, 12 Smyčka!"
Roztoky: pěkná šifra, princip jsem tušil hned jak jsme dostali zadání.
Překvapivě tuhle vlastnost cukrů část týmu neznala. Malmed si vypálil
oči čuměním do čelovky, ale nakonec to roztřídil na tři druhy,
a bylo. Burčák výborný, prostředí jezírka taky.
Seznam divných slov: roztřídili jsme přibližně do kategorií, přečetli
mezitajenku, a hledali nesoulad. Ve skutečnosti tam naopak byl soulad
- prvního písmena s názvem kategorie. Že by pohrdání yardem bylo něco
divného, to nás ani nenapadlo. Imperiálními jednotkami přece pohrdá každý.
A Šifrovatračka taky není nic obskurního - moje děti se pravidelně účastní.
Šestiúhelníková skládačka: pěkné, řešitelné. Asi jako všichni jsme si
rozstříhali zadání a pak v cíli přemýšleli, jaký název u této šifry byl.
Jazykové jevy: čím jsou zvláštní A L T Y? Toho jsme si všimli docela brzo,
opakujících se počátečních písmen taky. Občas tam bylo nějaké divné
jakoby stupňování, u kterého jsme se ale neshodli, kde přesně je a kde
nikoliv. Jako třetí nepravidelnost mohl být možná otazník, ale kdoví
jestli. Princip po nějaké době docela jasný, konkrétní detaily a řešení
nikoliv. Aplikací trojbarevného kódování jsme dostali něco, co při troše
kreativity a zanedbání nepřesností šlo interpretovat jako ZAMEK PARK
a pak nějaké neznámé slovo, které jsme vyhodnotili jako hantecový výraz
pro kopec (jako rodilý Brňák jsem je ale nikdy neslyšel). Takže jsme
tam šli s tím, že když tam nic nebude, holt zkusíme doluštit. Ale bylo.
Za moc pěkné to nepovažuju, těch možností co už prohlásit za nějakou
zvláštnost tam bylo fakt hodně, a nic přesvědčivého a jednoznačného.
Hodinové ručičky: popsání útvarů 36 písmeny jsme měli docela brzo,
šedou barvu jsem navrhoval interpretovat jako čtení ze zadní strany.
Pak jsme ty ručičky zkoušeli interpretovat jako posun příslušným směrem
(čárkovaná směr odkud přijdu, plná směr kam jdu). Ale furt nic nevycházelo.
Přichází na mě krize a jdu si lehnout. Bereme nápovědu. Jovlastně,
otáčet tím celým, přece v šestiúhelníku je díra!
Buxusy: dlouhý přesun korunovaný drápáním se roštím do kopce. Čteme
Buxus (jak dlouho to tam takhle rostlo?), zkoumáme zadání. Co z toho
můžou být buxusy? Můžou květy nějak otáčet směr čtení? Taková ta divná
abeceda (pamatujete někdo Graffiti z PalmOSu?) Identifikujeme některá písmena,
jiná ani náhodou. Postupně s víc a víc "přivřenýma očima" připouštíme,
že nějaké písmeno by se možná dalo napasovat na každý čtverec. Ale smysl
to nedává. Co s tím buxusem? Napasovat to nejde, protože zahrádka byla
vysázená do rastru 16x5, ne 12x5 jak bychom potřebovali (a jak mylně
tvrdí autorské řešení). Teprve po delší době připouštíme, že mezi jednotlivými
braillovými znaky nemusí být volný sloupec.
Divná posloupnost: analyzujeme, je nám jasné, že musíme umět tu posloupnost
generovat dál. Třeba z toho vyrobit nějaký delší známý text, a z toho se pak
vyberou písmena. Zkoumáme podezřelé pravidelnosti a přemýšlíme, kolik bitů
informace tak jednotlivá políčka nesou. Snažíme se přesvědčit Vikkiho,
že přece nemůže všechny objevené pravidelnosti extrapolovat na celou
posloupnost. No, měl pravdu. Geniální. Zpětně asi nejzajímavější šifra hry.
U Lva je pán který se tváří, jako by mu to tam patřilo, a vyjede na nás
drsně, že tam přece nemůžeme být. Snažíme se ho slušně přesvědčit,
že tam přece nijak neškodíme. Přemýšlím, jestli si odskočit k pyramidě
spočítat kostky, ale nakonec se rozhodujeme, že to beztak bude ve směru
dalšího postupu. Máme Möbiův proužek a čteme britské a applovské nápisy.
A nic. British Apple? Nějaká ostrovní odrůda jablek? Hledáme v mapě
cokoli britského, jablečného nebo kombinovaného. Přesun proti trudomyslnosti
vede samozřejmě k pyramidě. British Apple? On tam byl i Belfast. Takže
United Kingdom Apple? United Apple? Jovlastně - U Kaple!
Ještě chvíli chaosíme než dojdeme z opravdového jihu, a jsme v cíli.
Pak několik timeoutů na názvy věcí (hmm, úsečka není ČÁRka, ale rozTEĆ),
a je hotovo. Tušíme, že nás ještě přeskočí ESD, kteří přišli chvíli po nás,
ale i tak jsme o pět míst líp, než si myslel Statek.
Celkově zábava, trochu víc googlení a obecných znalostí, než bych si
představoval, a výborný systém hry. Ten rozhodně neměnít, Palapeli a iNula
jsou v tomto unikátní a je to tak dobře. Komu to vadí, ať jde na jinou hru, no né? Záměr je přece jasný - dostat na setkání v cíli co nejvíc týmů, a ukázat všechny šifry co nejvíce týmům.
Tak třeba zas příště, jestli se najde tým, který by mě pozval.
Yenya, E±man j.h.
- (8. října 2018 v 11:40)
Naše reportáž:
https://docs.google.com/document/d/1Zz9e0RqhOWG2qOmVTWAJsteSyeGxDmKq-XFcsDl3_vk
- (8. října 2018 v 10:20)
Po Ondrově shrnutí, Yetiho motivaci opravuji myšlenku: možná by bylo optimální mít pro hru typu Inula takové nové tabulky, které obsahují ve hře využité a ve hře nevyužité motivy v poměru něco mezi 2:3 až 1:1. Je fakt, že mít tam jen využité by bylo zase zbytečně návodné.
Tedy nevadily mi vlastně tabulky jako takové, jen jejich naddimenzovanost:)
Každopádně to, že např. Chlýftýmácké tabulky narýsovaly styl tabulkových šifer, není sporu. A naprosto souhlasím s Yetim, že je zajímavé poškádlit šifrovací prostor zcela jinými tabulkami - a je vcelku jedno, jestli se z nich něco dlouhodobě ujme, nebo ne.
- (7. října 2018 v 23:18)
Díky orgům (a Yetimu zvlášť) za parádní hru. Naposledy jsem si iNulu zahrál před sedmi lety a vzhledem k tomu, že jsem tehdy myslím prohlásil, že na iNulu (jako hráč) už nikdy, musel jsem letos jít tak trochu inkognito. Každopádně po letošním ročníku jsem ochotný říct, že na iNulu kdykoli.
Přijde mi, že se to letos posunulo směrem k (většinou) čistým šifrám bez přílišných divností a zlomyslností. Subjektivně jsem hru v průběhu vnímal jako až nezvykle lehkou s příjemným rozjezdem pro začátečníky (trochu jsem při tom pozapomněl na dvojku). Zpětně se ale zdá, že nám to sedlo a měli jsme (většinou) štěstí na správná pozorování. I tak mám pořád u některých pozdějších šifer pocit, že byly vůči hráčům vstřícnější, než by nutně být musely a než bych na základě zkušeností s minulými iNulami čekal. Neberte to ale jako stížnost - naopak, bylo to nakonec nastavené dobře. Formát, kdy vítěz může projít s čistým štítem mi rozhodně vyhovuje víc než ten, kde k vítězství může přispět ochota stříhat obálky a brát řešení okamžitě po příchodu na šifru, která se ve výsledku ukáže jako neluštitelná.
K pomůckám: Obecně mi sympatická snaha narušit stereotyp a uplatnit ve hrách nová kódování, zvlášť pokud napomůžou k tvorbě šifer, které by se standardními kódováními nefungovaly, nebo aspoň ne tak dobře. Zajímavé je to i z pohledu hráče, protože člověk najednou vidí, jak moc nebo málo mu pomáhá třeba schopnost poznat a přečíst třeba brailla na první kouknutí. Je to obrovská výhoda proti nováčkům, a podobná zásadnější změna nás aspoň částečně posouvá blíž stejné startovní čáře. Pomůcky jsou OK způsob, jak toho dosáhnout, byť teda hrozí, že hráče zahltí informacemi. A to byl trochu problém letošních pomůcek. Bylo toho v nich prostě moc. Trochu sice pomáhala startovní rada, podle níž jsme se snažili po pomůckách sahat až když chceme číst řešení, ale zase jsme na to trochu doplatili na básničce, která se bez prvotního prostudování pomůcek vyluštit v podstatě nedala.
Neřekl bych, že v pomůckách má být jen to, co se na hře použije. Dávalo by to smysl jen jako záměrně koncepční a dobře promyšlený krok. Jinak by pomůcky až moc prozrazovaly, co hráče čeká a hodně by to uškodilo šifrám, které jsou postavené na něčem konkrétním ale nezvyklém (třeba zrovna vojenské hodnosti, které by v případě použití měly být "schované" mezi dalšími podobnými věcmi). Na druhou stranu by ten převis neměl být tak extrémní jako letos - z první strany pomůcek by se dalo klidně nějakých pět nebo možná i víc sloupců vyškrtnout a ničemu by to neuškodilo, spíš naopak. O zadní straně nemluvě. Pokud bylo ale cílem navodit pocit, jaký mají začátečníci, když uvidí chlýftýmácké tabulky, tak se to, pravda, nejspíš povedlo. :-)
- (7. října 2018 v 20:19)
Yeti: zcela chápu a v globálu to vidím stejně.
Osobně by mi přišla lepší cesta dát hráčům takové "nové" tabulky, které by obsahovaly pouze prvky, co se pak ve hře skutečně využijí. Klidně každý rok jiné. Plně ovšem respektuji, že I-nula si to udělá po svém...
A mimochodem, jak křížkovaná morseovka, tak 1234 kódování se mi samy o sobě zdají zajímavé...
- (7. října 2018 v 20:04)
Ivo: Ohledně pomůcek proběhla spousta diskusí; jsou argumenty, proč jsou pro začátečníky pomůckové šifry dobré (daná a celkem malá množina referencí), proč jsou špatné (nemají automatické asociace na různé vlastnosti kódování), etc. Úplně jiné pomůcky trochu navozují onen zážitek divné tabulky s věcmi, které nějak dávají písmena, ale nemám zkušenost s jejím použitím na 100+ hrách. Mně především vadí zkostnatělost.
O éře (peak cca 2012), kdy se přepisovala morseovka na římské číslice a pomocí vlajkovky četla jako Braille, se nebavme. Pomůcky slouží k rozšíření možných ‚výsledků‘ šifer. Ne všechny logicky zajímavé struktury šifry dávají přirozeně text. Dostat text referenčně nebo si implicitně definovat kódování jsou většinou tak 2+ kroky navíc – a to ne vždy chci.
Zcela bezpomůcková cesta je samozřejmě možná. Při té hrozí, že ± celá hra bude nějaké vybírání písmen a grafika (zažil jsem, přežil jsem, ale nerad bych jako status quo). Určitě takhle jde udělat hru, ale myslím si, že to eliminuje příliš mnoho jinak zajímavých logických struktur šifry, které se do toho nevejdou nebo potřebují extra kroky, aby nějak vyrobily text.
Co bych rád, je trochu rozšířit množinu ‚X věcí s vlastností Y znamená kódování Z a jsme doma‘. To tak trochu načalo kódování M42 (1234), které má cíleně jiné některé vlastnosti než klasická kódování. Potěšilo by mě, kdyby letošní iNulí pomůcky tu standardizaci kódování aspoň trochu narušily. Ne všechno, co v nich je, mě úplně nadchne, když někdo použije jinde. Vlastně se nic partikulárního v nich ani nemusí jinde použít. Určitě mě ale potěší, když se trochu rozbije ‚mám šifru, která nedává přímo text, jak tam teda narvu Morse, Braille nebo semafor, protože nic jiného to být nemůže?‘.
- (7. října 2018 v 19:10)
Yeti: ne, je to vcelku vpořádku. Beru to tak, že nutné byly na "hustotě", "básničce", "rotaci" (36 abeceda není na dopsání intuitivní) a "buxusu". Tj. na čtyřech šifrách. Jen osobně mi to nesedlo (prudilo, nevím, jak to vypsat přesně), asi v kombinaci s neobvyklými tabulkami - občas jsem je pochopitelně studoval na šifrách, kde se nevyužily (a vlastně jsem až dokonce hry neměl pročteno všechno), a pak nestudoval tam, kde se využít měly. Což je každopádně moje, resp. týmová nedůslednost, a dobře nám tak :) Kdybych se měl za něco přimluvit do budoucna, mohly by být redukovanější (ovšem nevím, jestli to jepouze prvek letoška, nebo nějaký dlouhodobý artefakt, tolik jsem zase historii I-nuly nestudoval).
Perlička: loni při organizování TMOU jsem chvíli tlačil na speciální Tmoubulky, kde by toho bylo o hodně víc netradičního než jen 24 abeceda - což neprošlo. A teď jsem hráčsky zjistil, že si to neužiju. Což ovšem v žádném případě nemyslím tak, že by to bylo něco objektivně špatného, předpokládám, že to leckoho naopak nadchne.
- (7. října 2018 v 18:42)
Aha, tak se moc omlouvám, my jsme si jméno spjali pouze se Španělem Davidem Ferrerem, takže jsme už pak ani jinak neuvažovali. Dík za opravu :)
- (7. října 2018 v 18:05)
Vojta: Juan Carlos Ferrero byl po dobu 8 týdnů top ranking hráč podle ATP v roce 2003. Takže lze těžko argumentovat, že to není tenista. Ale popravdě si nejsem jist, jak se v šifře objevil zrovna on.
O herním systému iNuly už se vedlo hodně sporů. Je, jaký je. Musíte odhadnout svoje schopnosti, abyste došli do cíle a cestou vyluštili co nejvíc. Hrajete-li podle pravidel jiné hry, tak zjevně něco děláte špatně.
Ivo a Vojta: Pomůcky se použily na 5 šifrách z 15 (6, 9, 11, 12, CH), tedy 1/3. Jako fundamentálně pomůckové bych letos bral 9, 11 a 13, protože tam bylo zapotřebí/pomohlo pomůcky nějak uvážit před finálním přečtením tajenky. Je to příliš? Mi to přijde přiměřené a nevybočující z typické pomůckovosti.
Pro antipomůckového puristu to samozřejmě může být příliš. A bude možná i tvrdit, že se pomůcky použily také na 3 a 10, kde se jen využilo, že abeceda má 36 písmen. A argument tohoto strawmana bych i klidně přijal – každé šifře, kde se použije velikost abecedy (např. krychli 7 loni na TMOU), se pak jde totiž vysmívat jako ‚pomůckové‘.
- (7. října 2018 v 17:35)
Taky jsem se chtěl podělit o pár zážitků, které mě, jakožto nováčka šifrovaček obecně, potkaly.
Hodně se budu opakovat po Ivovi z Alberta, ale snad to nevadí.
Start byl originální, první šifra brnkačka, tam jsme ještě věděli, co a jak. Problém by nebyl ani na šifře druhé, sice jsme ze začátku za "M" dosadili 7 -z 007-, za M&M´s 6, páč má 6 příchutí a za Wall Street 11, protože se tam nachází NY burza, ale pak už to šlo po másle, jen jsme nedokázali přečíst řešení, i když bylo před očima (M&M´s jsme si spojovali s milimetry, a St. s ulicí...). Navíc při sdělovaný deadky došlo nejspíš k nedorozumění, takže jsme si ve výsledku zašli o zhruba hodinku.
Další šifry šly rychle, stejně jako Albert jsme šestku vyřešili bez fólií (navíc jsme jednu ztratili u třetího stanoviště, takže jsme o tom ani jinak nepřemýšleli). Ve změti textu na sedmičce jsme po mezitajence se zasekli na tom, že Ferrero není tenista, a tudíž tam bude zakopaný pes (nevím, jestli to bylo záměrně špatně nebo ne) a až nápověda nám pomohla šifru rozlousknout.
Skládačka byla skvělá, za mě druhá nejlepší šifra, která nás sice zabavila skoro na tři hodiny, ale nechtělo se nám upouštět od téměř čistého štítu a navíc nás jednoduše bavila.
Kytičky i zahrádka - za mě top šifra (velké díky), byla famózní. I když jsme ji nevyřešili a zmohli se jen na Brailla, klobouk dolů za přípravu a i za to, že byl Buxus relativně rovnoměrně a přesně zasazen do sítě.
Ačkoliv jsme hru nedokončili, tak za mě vám moc děkuji!
(a teď jenom rychlé shrnutí):
+ luštitelné šifry i pro zelenáče
+ dobrý terén a trasa hry
+ burčák
+ orgové, všichni byli super
- tabulka, kterou jsme dostali (zbytečně mátla, viz. Ivo C.)
- a asi největší zápor, moc nesouhlasím s tím, že tým, který nevyluštil ani jednu šifru bez nápověd, je ve výsledcích výš, než týmy, kteří jich vyřešili hned několik (nechápu, co je víc valuable na tom "vychodit" si cílové stanoviště než luštit šifry - od toho je to šifrovačka a ne pochod)
- (7. října 2018 v 13:57)
Za prvé díky za hru! Šel jsem v pozici nováčka, I-nula mě pravidelně termínově míjela, Alberti kdysi tuším jednou šli, ale v dost jiném složení. Před hrou jsem procházel minulé ročníky, bylo jasné, že k nějakému lepšímu umístění budeme muset zahrát nadprůměrně a nepodcenit časový plán.
Časový plán jsme nepodcenili, leč zahráli jsme podprůměrně zejména v koncovce, a to i přesto, že jsem před hrou měl v poznámce - bacha na (téměř) vyluštěné šifry, co se tváří jako nevyluštěné.
Poprvé se nám to stalo osudné na dvojce - kdy nám nápověda jen řekla, co jsme už dávno měli. Z tabulky jsme řešení nevykoukali, pravda také proto, že M jsme přiřadili k Bondovi (číslo 7), MnM jsme chápali jako Double M, čili dvojku a hříčku s "německým" nein jsme nepochopili vůbec - mysleli jsme, že jde o odkaz na stávající německou koalici (či tak něco). Brát dead hned na dvojce bylo psychicky dost náročné.
Pak jsme se trochu do hry dostali, další šifry šly rychle, hustoty jsme vyřešii bez fólií pomocí rychlosti stoupání bublin. Už v tuhle chvíli nám ovšem dělaly problém Inulácké tabulky, bylo v nich informací prostě moc a málokdy jsme po nich sáhli hned v počátcích luštění (sranda je, že jsme je nepoužili např k té šifře se čtverečky, prostě to šlo i bez tabulek).
Což bylo osudné na básničce, neboť ani na přímou otázku, co mají společné písmena ALTY, aby bylo možné přiřadit něco k aliteraci, špatné vazbě, gradaci a otázce, jsme si v tabulkách nevšimli ničeho. Hlavně proto, že se do nich prakticky nikdo nekoukal. Navíc jsme se dostali do časového presu, který se znásobil hned na další šifře (zpětně krásná věc, rotační mřížky na 36 se nám opět s tabulkami nespojily). BUXUS byl pak už úplně v pytli, protože po dlouhém přesunu jsme měli dle plánu na šifru už jenom 15 minut - stačilo to na přečtení Brailla, okamžité otevření nápovědy - a snahy vykoukat něco ve čtvercích. Ehmm, zase "to něco" bylo v tabulkách.
Číslené řady - zase to bylo skoro, ve vyplňování byla jakási chybka, takže nám vyšlo URVAPOML, což jsme zahodili. V restauraci U lva, seděla tam ku a ku a kuchařka spanilá:)
No a konečně jsme se spálili na cílovém heslu - zde jsem podcenil startovní přípravu, vůbec jsme se nezabývali "semílačkou" - a přes časté volání o dead v průběhu celé noci vyignorovali, že šifry mají nějaký leitmotiv v názvech.
Každopádně: byla to hezky připravená šifrovačka, s dobrými šiframi, dala se dát bez jakékoliv nápovědy. Pěkná trasa. Osobně mě pouze nenadchly tabulky a jejich časté užití, ani přehršel dobrých rad, v nichž aby se čert vyznal. Holt nemám rád ani klasické tabulky, natož nějaké zhulené "nové". Zřejmě to ale k tradici I-nuly patří, takže ok, je to jen subjektivní pocit I-nulového nováčka.
- (4. října 2018 v 17:06)
Ahoj, trochu se nam na posledni chvili rozpadl tym. Zustali dva mohykani spise kratsiho doletu. Kdyby se nekdo v podobne situaci chtel zfuzovat tak piste na nestaron na centrumu.
- (3. října 2018 v 14:16)
Kdy bude známo, kde bude start? Nebo ještě lépe: knde bude start?
- (3. října 2018 v 0:34)
Tady je taky veselo... A těšíme se na vás!
- (2. října 2018 v 22:41)
Tady je to veselé! Těším.
- (2. října 2018 v 13:06)
Tady je to takové smutné...
Těšíte se?