Šifra číslo 5, Labská, zastávka Vltavská
Původní návrh, který se i přes připomínky, že to bude nerozluštitelné, dostal do testu, obsahoval jen historickou fotografii a nic dalšího. Jeden z testovacích týmů to ale díky místním znalostem našel i tak. Protože jsme ale předpokládali (a celkem správně), že ono to bude v noci složité najít i tak a když někdo nepozná, co na obrázku je (a to mají asi šanci poznat jen místní, kteří tam byli), umístili jsme do zadání informaci o azimutu a vzdálenosti. Že to budou fotky objektů okolí se vymyslelo při nočním testu, kdy nám padlo do oka několik vhodných objektů. Pak se nafotilo několik místních objektů, fotky se upravily a vzniklo zadání náhradního úkolu. Jak se ukázalo při hře, bez něj by rozhlednu poznalo jen velmi málo týmů. Na stanovišti se nacházela obsluha v autě, které bylo označené logem hry. Většinu týmů to nepřekvapilo, ale někteří auto minuli a všimli si ho až po nějaké době.
Řešení
Tady je asi zbytečné to nějak komentovat, buď tým pozná, co je na historické fotografii a jde přímo, nebo to nepozná a bude muset oběhnout okolí a najít vyfocená místa, zjistit, jaké číslice se skrývají pod písmeny a zjistí tak, kde mají hledat. Aby někdo nepoužil přesnou GPS a pak zjistil, že je někde trochu mimo, jsme dali upozornění, že údaje nejsou úplně přesné.
Diskuse
- (7. října 2007 v 10:05)
Hledání míst v okolí podle obrázků je klasika, ale vděčná.
Další stanoviště by ovšem mělo být identifikovatelné v mapě nebo s velkou pravděpodobností s pomocí místních -- v případě, že nakonec hledám co (tj. konkrétní věc).
Hledám-li kde, je vhodné vzhledem k použití různých map s různými zjednodušeními určit polohu přesněji než zadáním azimutu a vzdálenosti z jednoho místa (s vlastní nepřesností určení).
Nevím-li přesně, ani co hledám, ani kde to hledám, je to sice v noci v lese v terénu zajímavá výzva, ale hraje podle mne příliš velkou roli náhoda.
(Yeti)