Šifra číslo 3, Bílá hora
Zde se ukázalo jako hodně problematické stanoviště najít. Hodně týmů hledalo u pomníku, o kterém jsme ani nevěděli. Jinak bychom tam umístili vzkaz, kde mají hledat. Stanoviště bylo těsně u vrcholu Bílé hory, tam kde je v mapě přírodní památka Bílá hora. Při testu totiž nebyl problém pro žádný z týmů najít potřebné místo. Když se přicházelo nejkratší cestou od zastávky Bělohorská, tak cesta vedla přímo na louku, kde bylo stanoviště.
K získání zadání bylo třeba splnit úkol, najít kámen o hmotnosti 50 gramů s tolarancí 2 gramy. Při testu se to podařilo jednomu týmu napoprvé, druhý to měl asi na druhý pokus. Po nalezení takového kamene dostal tým zadání šifry.
Řešení
Prvním krokem bylo všimnout si, že zadání má stejnou velikost jako podací lístek, který dostaly týmy ve startovní obálce.
Když se zadání přiložilo na lístek, zlomky padly do políček na lístku.
Jejich jmenovatelé tvoří číselnou řadu od 1 do 17, to udává polohu písmene v tajence. Čitalel udává, kolikáté písmeno z popisu políčka vybrat. Když byl větší než délka nápisu, tak to "přeteklo" do dalšího políčka, když byl záporný, tak se počítalo zpět do předchozího políčka. Původně to přetečení nebylo, ale testeři to označili za příliš jednoduché. Kdyby šifra zůstala v původní podobě, asi by to bylo lepší. Takhle bylo řešení asi příliš komplikované. Proto po delším zákysu, když na to týmy šly dobře, jen nemohly překonat to přetečení, dostaly nápovědu, co s tím. Přesto jsme se od některých týmů v cíli dozveděli, že jim to zdržení až tak nevadilo a uznali, že tato inovace byla originální, jen je to samotné nenapadlo. Jako výsledek bylo POLIKLINIKA ŠIMICE. Šimice jsou podle hanteckého slovníku Židenice.
Diskuse
- (6. října 2008 v 14:01)
My jsme se pro jistotu rozdělili cestou, část týmu šla nahoru, část na zastávku. Nahoře jsme použili tatranku jako etalon a pak šli luštit pod kopec do teplé hospody. Díky tomu nemusel být náš názor na hru kažen napovídáním orgů, které je prostě vždy takové nešťastné. Po nápovědě jsme vzali podací lístek, hráli si s ním dost dlouho, ale přetékání a odčítání nás vážně nenapadlo. Orgům jsme volali až pro totální nápovědu.
- (22. září 2008 v 16:46)
Koho jsme si nestihli prohlédnout na startu, toho jsme zaručeně potkali u pomníku :) Po Bílé hoře jsme bloudili aspoň hodinu a stanoviště jsme našli až ve chvíli, kdy už jsme to chtěli vzdát na Bílé hoře a jít hledat do města.
Vím, že to možná zní hloupě, ale kvůli radě ať věnujeme pozornost pomníkům, která byla v papírech, jsme málem zamířili na ulici Hybešova, protože na pomníku bylo jméno Josefa Hybeše.
Šifra docela těžká, hlavně když podací lístek na začátku založíte mezi papíry a jelikož má nenápadnou barvu, snadno na něj zapomenete. Přetékání do dalších políček a mínusování zpátky by nás asi samy od sebe nenapadly.
Taky nás parádně mátlo rozevstavění zlomků, které připomínalo dvě věže Petrova.
Každopádně celkem originální šifra.
Ondra
- (22. září 2008 v 15:48)
Skladam poklonu Guinejskemu tymu, kteri to jedini dali bez napovedy. Jinak sifra zajimava, jedina skoda ze nezustala ta jednodussi verze. Takhle se org vic nabehal od tymu k tymu :)
Paja
- (22. září 2008 v 12:12)
Rojnice byla, alespoň v našem případě nutná (umístění u pomníku by bývalo bylo asi logičtější). Jinak šifra se nám líbila - byť dala docela zabrat.
- (21. září 2008 v 22:25)
Cituji orgy: ... Hodně týmů hledalo u pomníku, o kterém jsme ani nevěděli. ... Stanoviště bylo těsně u vrcholu Bílé hory, tam kde je v mapě přírodní památka Bílá hora. ...
Problém je v tom, že vrchol je právě u pomníku. Fyzicky i na mapě (stačí mrknout na orgy doporučenou mapu). Ale to už asi víte.
Cituji: ...Při testu totiž nebyl problém pro žádný z týmů najít potřebné místo...
Asi na to šli soustředným kroužením nebo rojnicí:-)
Ale co, aspoň jsme nehaluzili a pořádně se prošli (vrchol, zastávka MHD, vrchol) :-)))