Jak jsme připravovali iNulu 2

Po skončení loňského prvního ročníku, když jsme si odpočinuli, vyhodnotili ho a probrali, co jsme udělali špatně a co bylo celkem dobré, jsme začali uvažovat, jestli zkusíme zorganizovat za rok druhý ročník. Nakonec nás Pavel přesvědčil, že do toho půjdeme. Nejdříve bylo nutné stanovit trasu. Už loni jsme se usnesli, že pokud budeme pořádat iNulu příště, že začneme někde na jihu, protože tam většinou šifrovací hry nezačínají. Původní plán byl začít poblíž Makra a dále jít na Švédské valy a pak do Slatiny. Když jsme se byli brzo na jaře, kdy foukal studený vítr a bylo dost nevlídné počasí, podívat na místo, zjistili jsme, že to asi nebude úplně nejlepší volba. Švédské valy jsou v obležení stavebních strojů, kolem je to rozkopané a moc se to pro hru nehodí. Nakonec když jsme došli na Přemyslovo náměstí, řekli jsme si, že by se dalo začínat tam a první uvažovaný úsek vypustit. V parku je dostatek laviček, nebudeme tam zavazet a účastníci se tam bez problému dostanou. Že bude stanoviště ve štolách na Stránské skále bylo taky jasné už od začátku. Už několikrát jsme to tam byli prozkoumávat a protože se nám štoly líbí, chtěli jsme je přiblížit i účastníkům. Kam ze Stránské skály dál? Byly dvě rozumné možnosti -- buď do Líšně po zrušené tramvajové trati nebo přes Bílou horu do Vinohrad. Zvítězila druhá z nich. Pak se mělo jít přímo na Čejkovickou, ale když jsme při nočním testu zjistili, že trasa je možná opravdu příliš krátká, přidali jsme stanoviště u polikliniky v Židenicích. Jinak byla trasa už celkem jasná. Mezitím vznikaly nápady na šifry. Některé se ukázaly jako dobré, tak jsme je použili do testu a případně s úpravami i do hry. O historii a řešení jednotlivých šifer se dozvíte na samostatných stránkách o jednotlivých stanovištích. Letos jsme měli už trochu zkušenost z loňska, tak celé přípravy probíhaly ve větším poklidu. Při vzpomínce, jak jsme loni tiskli šifry a dodělávali poslední věci celou noc před hrou, jsme začali trochu dřív. Tak se podařilo dosáhnout úplného dokončení příprav ve čtvrtek odpoledne a mohli jsme se ještě v klidu vyspat. V pátek jsme ještě byli umístit směrovku u lomu na Hádech a vyznačit fáborkovou trasu v Mariánském údolí a pak už jsem mohli na start. Že to nedopadlo se startem úplně podle představ, nemůžeme už nic dělat. Po skončení hry vidíme, že by se dalo udělat mnoho věcí jinak. To už tak ale bývá, že problémy přijdou ze strany, ze které je nečekáme. Popis příprav by se v podstatě nelišil od těch loňských, takže je zbytečný delší popis. Výroba triček, registrace, zajištění občerstvení a grilu do cíle, tisk šifer, shánění dobrovolníků a testovacích týmů, všechno probíhalo stejně a taky se projevily loňské zkušenosti, takže to šlo líp a rychleji.

Diskuse

Nejsou žádné komentáře.