Šifra číslo 11, Kozí Horka

Šifra obsahuje spoustu věcí: text, modré obličeje, očička, puntíky s apostrofem. Očička budou ukazovat, odkud se máme dívat, až budeme mít na co, tak je zatím odložíme. Puntíkům nerozumíme. Obličeje a text spolu ovšem souvisejí, zaměříme se tedy na ně.

Text popisuje geometrické vztahy mezi částmi obličeje, které na obrázcích v šifře zjevně neplatí. Můžeme je překreslit, aby platily? Není to jednoznačné, ale po pár pokusech vyrobíme něco připomínajícího kotvu. Modrou kotvu, kterou se značí přístaviště. Nakreslíme tedy tuto kotvu, pro kterou popsané vztahy přesně platí.

Na každém obličeji je jeden prvek zvýrazněn. Odpovídající prvek můžeme zvýraznit i na kotvě. A přiložit na sebe* – k tomu potřebujeme vždy kotvu v odpovídající velikosti, které jsou ale naštěstí jen čtyři.

Poté vezmeme v potaz puntíky. Každý puntík na smajlíku má totiž nyní jednoznačně lokalizovatelný předobraz na přiložené kotvě. Na ideu zobrazení puntíků může navést i apostrof, kterým se značí obrazy bodů u geometrických zobrazení.

Tím, že jsou puntíky vždy na nezvýrazněném prvku, má předobraz vždy jinou polohu než obraz.

Spojíme každý bod s jeho předobrazem a od očiček čteme tajenku JDI K HAJENCE RAK.

Využití místa: Přístaviště se obvykle značí kotvou, jejíž symbol je v šifře klíčový. Proporce a barva kotvy odpovídají kotvě z povinné mapy.

* Každý z pěti grafických prvků představuje jedno konkrétní geometrické zobrazení z daného prvku na kotvě na daný prvek na smajlíku. V případě více možných zobrazení se jedná o to nejjednodušší možné, mající nejvyšší koeficient podobnosti. U obličeje, nosu a úsměvu je to zobrazení složené pouze z posunu a škálování, u obočí je třeba přidat i rotaci. Dané zobrazení pak použijeme pro dokreslení kotvy.