Šifra číslo 9, park Renčova
Nápověda
Řešení
Šifru tvoří dvě rýmovačky. Jedna se jmenuje Šifra, skládá se ze třinácti uniformních čtyřverší, lamentuje nad trápením při luštění šifry – a asi to bude šifra. Délka je přiměřená, aby každé čtyřverší kódovalo jedno písmeno řešení. Druhá část se z nějakého důvodu jmenuje A L T Y, psáno jako čtyři samostatná písmena. Má jen čtyři dvojverší a sice by se asi mohla týkat altů hudebních, ale ten název velkými písmeny bude mít nějakou jinou interpretaci.
Dáme si dohromady několik věcí. V Šifře se kromě stížností často opakují i některé figury/jevy. Nápadná je především aliterace, případně zanedbání dvojí vazby (zeugma). Startovní rady napovídají, že druhá polovina dvojverší je zajímavější. A vida, druhé poloviny třetího a čtvrtého dvojverší v ALTY je obsahují taky. Podíváme se tedy na druhé verše zbývajících dvojverší a opakující se jevy a identifikujeme gradaci a [řečnickou] otázku.
ALTY tedy ukazují čtyři základní jevy, které se ve čtyřverších Šifry vyskytují v různých kombinacích. Ty kombinace kódují písmena řešení, zatímco ALTY kódují ALTY. Písmena A, L, T a Y musejí proto být základní, ostatní se kódují jejich kombinacemi. To splňuje čtyřprvkové kódování M42, které si možná někdo i vybaví z deváté iNuly. Hodí se i to, že v něm nezáleží na pořadí, které by se zde často špatně určovalo. S jeho pomocí přečteme po nalezení jevů v Šifře tajenku ZAMEK PARK VRCH.
Poznámka: Formální úprava básní je stále předmětem diskusí a sporů. Spektrum názorů sahá od ‚pravidla jsou pravidla a všichni ti moderní pisálci jejich nedodržováním jen demonstrují svou neschopnost‘ po ‚konvence jsou pro vykopávky bez talentu, pravé umění je rozhodit pár slov a znaků náhodně po stránce‘. Autor šifry prostě standardní interpunkci v básni vnímá rušivě. Po nasamplování štosu zpěvníků (kterých má rozhodně víc než sbírek poezie) radostně konstatoval, že sazba bez interpunkce převažuje, a tudíž nemůže nikoho překvapit. Velká písmena byla nakonec ponechána jen na začátcích slok hlavně proto, aby se zabránilo pokusům používat je k členění.
Diskuse
- (8. října 2018 v 18:58)
Jo, musel jsem předstírat, že ty termíny znám normálně, ne proto, že na to teď dělám šifru -- a doufat, že ona kachní šifra nebude moc podobná této.
(Yeti)
- (8. října 2018 v 14:45)
Yeti se musel dobre bavit s nama na Kachne, kdyz jsem u sifry s "tropy a metafórky" neustale resil, ze zadny pleoboly a zeugioplasty preci sakra nemuzou existovat :-)
A nastesti pro nas tym me jsou nejaky interpunkce uplne jedno a za rym povazuju vse, co ma aspon trosku podobne posledni pismeno, takze jsem v pohode dokazal veskery basnicky kvality nebo nekvality sifry uplne ignorovat :-)
(LIPCA)
- (8. října 2018 v 9:35)
Rozumím. Teda, zároveň trochu věřím, že by se to při dostatku času a invence nějak spíchnout dalo, ale moc dobře vím, jak zvlášť to první chybí. Třeba přirozeně znějící oxymóron bys těžko napsal omylem, asi by šly i nějaké redundantní pleonasmy, aposiopese...
Je to samozřejmě otázka plánované obtížnosti šifry a toho, jestli testy vůbec naznačovaly, že by stálo za to do ní sáhnout. V téhle podobě mi přišla těžká jinými věcmi, než které ji dělaly hezkou. Ale pořád je to jen jedna šifra z patnácti, což je v pohodě.
Ondra
- (8. října 2018 v 8:15)
Potíž s personifikacemi, hyperbolami, metaforami a podobnou havětí je dodržení [aspoň nějaké] čistoty. Nejen čistoty těch, které tam autor šifry chce, ale především vyčištění šifry od všech, které tam být nemají. Když se podíváš, o čem všem lidi tvrdí, že to vlastně je metonymie...
Zůstalo to proto na věcech, jejich jasnou nepřítomnost lze zajistit a které jsou navzájem ‚ortogonální‘ (což by čtyři významové nebyly).
(Yeti)
- (8. října 2018 v 0:07)
Tady mě teda trochu mate a nesedí to deklarované zeugma (pun intended) zrovna v ukázkovém dvojverší.
My jsme si to pracovně nazvali anakolutem. Obecně, zrovna téhle šifře by myslím asi pomohlo, kdyby ty dva jevy nad rámec aliterace a gradace byly jednoznačnější a typičtější. Řečnická otázka mi do konceptu básnických figur až tolik nezapadá, anakolut nebo zeugma možná ano, ale spíš v nějaké znatelnější a typičtější podobě. My jsme se snažili hledat různé tropy, personifikace, hyperboly a podobně, které se kromě čtyřverší daly najít i ve dvojverších, ať už v jejich první nebo druhé části. Možností bylo hodně a k vyluštění bylo potřeba:
- Neřídit se dobrou radou ze startu a předem prozkoumat kódování v tabulce (ALTY v ní někdo z nás myslím hledal, ale tu jednotkovou velikost v jednom z kódování přehlédl - v té tabulce toho bylo prostě moc)
- Řídit se dobrou radou ze startu, která nebyla ani tak radou jako spíš nedílnou součástí šifry.
K obojímu nás nakonec postrčila nápověda, i když se v první chvíli zdálo, že neříká nic jiného, než co se celou dobu snažíme marně dělat. Díky ní jsme se zaměřili výlučně na druhé řádky a hodně pomohlo slovo "základní". Nakonec bylo dobře, že jsme ji vzali.
- (7. října 2018 v 23:36)
Haha, třetí jev ("vášeň a touhou") jsme identifikovali jako pleonasmus (zbytečné opakování slov) a krásně to všude vyšlo :-)