Šifra číslo 10, Křížek s rozhledem
Autor šifry: Vašek
Nápověda
Řešení
Jednotlivé řádky znázorňují různé stavy při řešení hlavolamu Hanojské věže řádu 1 až 4. Optimální řešení úlohy řádu n má 2n − 1 tahů. To pro úlohy řádu 1–4 znamená 1, 3, 7 a 15 tahů. Což je dohromady 26.
Přiřadíme tedy stavům abecedu. Nejprve vezmeme všechny stavy věže řádu 1, ty dají jedině písmeno A. Pak řádu 2, ty dají blok písmen B–D. Pak řádu 3, ty dají písmena E–K. A nakonec řádu 4, ty dají zbylá L–Z. Pro každý řád řadíme stavy podle počtu zbývajících tahů. S tímto popsáním čteme tajenku SZ ROH AREALU TRI KILA PADE.
Diskuse
- (6. října 2020 v 9:35)
Ahoj,
nás dostalo do pekel že jsme se zaměřili na skládání na druhou tyč (nikde není dáno že se skládá explicitně z první na třetí)
A vyšlo nám že pro složení je potřeba vždy 1,3,7 nebo 15 tahů.
Dále jsme pracovali s tím, že takovýchj pozic ze kterých je potřeba právě 2^n -1 tahů je 2^n a pokud vyloučíme výchozí pozici (která v tomto případě pasovala jakoby na třetí tyč) tak dostaneme ono krásné rozložení 1+3+7+15.
Ondra
- (5. října 2020 v 13:22)
Druhý bod uznávám. Ale v prvním bodě nesouhlasím. Z analýzy stavů by mělo vypadnout, že jsou to všechno stavy z přeskládávání z první tyčky na třetí tyčku. To by mělo mít nějaký lepší důvod, než že to je náhoda.
Vašek (i0)
- (5. října 2020 v 10:13)
Vašku, jasně že pokud máš už za prokázaný ten správný systém, tak ti některé varianty vyloučí. No ale šifra se obvykle luští v situaci, kdy ten systém ještě prokázaný nemáš, a musíš zkoušet. Což je to na co narážím. Klidně to mohl být "počet kroků do nějakého pěkného cílového stavu z této pozice", bez ohledu na to, jak vlastně ta pozice vznikla, a jestli je to pozice ležící na nejkratší cestě od počáteční do cílové pozice.
Podobně výskyt počátečních pozic - klidně se mohlo počítat od nuly, a počáteční pozice mohla být A. Prostě příliš mnoho ekvivalentních postupů ke zkoušení.
-Yenya
- (4. října 2020 v 20:09)
Yenya:
1. Na to, že se přeskládává z první tyčky na třetí, má navádět fakt, že se vyskytují pouze stavy, které existují v optimálním algoritmu řešení hlavolamu. Např. první řádek by nedával smysl, pokud by se přeskládávalo z první tyčky na druhou.
2. Na to, že se počítají kroky do vyřešení, a ne kroky od startu, má navádět fakt, že se zde vyskytují počáteční pozice, ale koncové pozice ne.
Vašek (i0)
- (4. října 2020 v 19:33)
Za mě toto byla jediná šifra, která porušovala iNulí principy toho, že nejpřirozenější postup je správný, a že není pěkné vybírat jeden postup z mnoha ekvivalentních. My jsme se v týmu s několika vystudovanými informatiky neshodli, jestli se má přeskládávat na z první tyčky na druhou pomocí třetí, anebo z první na třetí pomocí druhé. Pak je otázka jestli počítat kroky do cíle, kroky od startu, nebo dokonce místo kroků číslovat pozice (tedy včetně té počáteční a koncové). A pak - pro očíslování první (nebo předposlední) pozice s jedním, dvěma, třemi nebo čtyřmi disky každé jiným číslem mluví jen jedna jediná věc, a to, že pak vyjde součet 26. To mi přijde docela slabé. Proč by pozice "jeden krok do cíle" měla být jiná v závislosti na tom, co všechno už je hotového?
Jako šifru jsme vyřešili, nápad je to i tak pěkný, a jen jedna šifra ze třinácti která jde proti explicitně deklarované představě o tom, jaká šifra je pěkná, je v zásadě úspěch. Takže žádný hroty - pokud se vám i v budoucnu podaří držet se té deklarované představy téměř u všech šifer, more power to you.
-Yenya
- (4. října 2020 v 13:56)
Pěkné. Hezky objevená šestadvacítka.