Šifra číslo 3, Jubilejní alej

Jak se jmenuje? Co je zač? Kdo ji představuje? Kdo ji vede? Co si prozpěvuje?

Alej je Jubilejní. Byla vysazena k výročí 100 let republiky. A máme sto stromů s částmi šifry, plus papírové zadání, které má podle upravené hlavičky číslo nula. Uvědomíme si, že 1918–2018 je sto let, ale 101 různých roků, což přesně odpovídá částem šifry. Zadání je 1918 a stromy pokračují 1919 až 2018. Bude to tedy časová řada. A z pohledu číslování dává největší smysl, když je každý strom jedno výročí, tedy jeden 28. říjen, a zadání je vznik republiky.

V zadání máme dopsat nějaké věci odlišené různými barvami. Ty by nejlépe měly souviset s republikou, když je to její historie. Některé nám mohou dojít i bez průzkumu stromů: hymna, TGM nebo název. Některé možná spíš nedojdou. Když nedojdou, prozkoumáme stromy.

Na stromech najdeme dva typy barevných záznamů (s barvami vždy odpovídajícími některé ze zadání):

• N. #M (kde M může být číslo nebo rozsah). Ty vypadají jako tajenka. N je unikátní a říká, kam budeme psát. M říká co – zřejmě písmena vybraná z věci odpovídající barvy.
• Abecedně seřazené shluky normálních a inverzních (prázdných) písmen. Ty se nejvíce kumulují na stromech odpovídajících významným rokům v historii republiky, což potvrzuje předchozí teorii. Shluk znamená, že se něco změnilo.

Barvy jsou pořádně divné, tudíž budou zřejmě pouze pro rozlišení. Dokážeme interpretovat prázdná a plná písmena? Když se něco změní, něco starého odejde a něco nového přijde. Prázdná písmena by pak odpovídala starému a plná novému. To dává smysl i z pohledu záznamů, kdy si občas můžeme všimnout, že k úplně prázdnému existuje ‚symetrický‘ úplně plný, nebo že když podle zadání fialová neexistuje, tak první fialový je plný. Tím se můžeme dostat k interpretaci záznamů s písmeny: je to rozdíl mezi starým a novým, plná přibývají, prázdná ubývají, nezměněná se neuvádějí. Můžeme, ale nemusíme, protože šifra je luštitelná bez plného vysvětlení všech prvků.

Nejdůležitejší je příjít na to, co je kterou barvou:

• Oranžová. Můžeme prostě natipovat jako jednu ze základní vlastností republiky. Mohou pomoci i některé roky, např. kde se přidalo celé SOCIALISTICKÁ (a nic nezmizelo). Oranžová je název.
• Zelená. Když je ta věc na devět republika v oranžové, mohla by být i v zelené. Mohou pomoci i některé roky, např. kde se přidalo nebo ubralo celé FEDERATIVNÍ (a nic jinak). Zelená je státní zřízení.
• Fialová. Opět můžeme prostě natipovat. Může velmi pomoci i hned první fialová, která je anagram TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK. Později můžeme najít i prázdné/plné dvojice EDVARD BENEŠ a EMIL HÁCHA nebo VÁCLAV HAVEL (oba) okolo bezprezidentských 28. říjnů. Fialová je presisent.
• Šedá. Do zadání vepíšeme TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK, protože to tam akorát vyjde, což je těžko náhoda. Ten se ale stal presidentem. Co tedy byl při vzniku Československa? Předseda vlády. Navádí i to, že šedých nápisů je hodně, v některých obdobích je změna prakticky každý rok, takže šedá musí být něco, co se může měnit často. A to je premiér.
• Tyrkysová. Ta by měla být nejsnazší. Je to něco strašně dlouhého. A když se to mění, což se děje zřídka, tak se to skoro vždy mění o dlouhý text. A podtržítka na zadání jsou vysázena do řádků, ze kterých začátek hymny přímo čouhá. Tyrkysová je proto hymna.

S tím už snadno pomocí číselných záznamů sestavíme tajenku JEZÍRKO SEV POD LIPOVÝM VRCHEM.

Ve složitějších historických obdobích mohou být některé záznamy sporné. Luštění šifry to ovšem nepřekáželo, protože se jim jednak v tajence vyhýbala a jednak řetězce jednoznačně definovaly vybranou interpretaci.