Šifra číslo 11, Kóta 377
Autor šifry: Vašek
Nápověda
Řešení
Šifra má dvě části, sadu navazujících mřížek či pravítek s velice rozdílnou velikostí dílků a výrazy tvaru něco × něco. Všimneme si několika věcí.
První činitel ve výrazu je vždy rozumné malé číslo. Druhý činitel být prapodivný: nekonečno, kvadrilion nebo y. Nemá smysl násobit numerickou hodnotu (u 0 ani ∞ se nezmění), budem násobit nějakou jinou vlastnost čísla. Výrazů je navíc přesně dvakrát tolik co pravítek.
To je zajímavé, protože políčka pravítek mají rozměry 2 : 1. Přiřadíme tedy vždy dvě čísla políčkům? Chceme-li políčka něčím vyplnit, nabízí se čísla prostě pojmenovat. Můžeme k tomu dojít i analyticky, když si spočítáme délky pravítek a všimneme si, že jsou dělitelná prvními čísly. Nestačí to sice vždy k jednoznačnému přiřazení, ale např. pro 11 × 1 zřejmě patří do pravítka o 55 polích, protože to je jediný počet dělitelný 11.
Vytvoříme tedy dvojice
| 11 × |JEDNA| | = | 5 × |TŘI STA TISÍC| | = | 55 |
| 9 × |ČTYŘI| | = | 5 × |NEKONEČNO| | = | 45 |
| 7 × |ČTYŘICET| | = | 8 × |YPSILON| | = | 56 |
| 3 × |NULA| | = | 2 × |MILION| | = | 12 |
| 8 × |OSM| | = | 3 × |ŠESTNÁCT| | = | 24 |
| 5 × |DVĚ STĚ| | = | 3 × |KVADRILION| | = | 30 |
a vepíšeme je do políček. Všimneme si, že se v každém pravítku někde objevila společná písmena. Dokonce se každé společné písmeno pojmenování čísel objevilo právě jednou (jak zaručuje čínská věta o zbytcích). Když se podíváme, kde se přesně objevila, zjistíme, že tvoří souvislý blok zhruba uprostřed papíru a příslušná políčka na sebe vodorovně navazují. Promítnutím na základnu – nebo prostě přečtením zleva doprava – dostáváme tajenku VYSILAC.
Diskuse
- (7. října 2021 v 16:36)
Dík za nahlédnutí pod pokličku.
Hodnocení ve smyslu "lepší" vs. "horší" bych nechal stranou, to je moc komplexní a subjektivní. Spíš to vnímám na ose "vlastnost šifry mi pomáhá ji vyluštit" vs. "vlastnost šifry mě od řešení vzdaluje". (A jen na okraj: já osobně šifrám, kde "je něco jinak" a člověk musí nějakou vlastnost dočasně zanedbat, případně přerámovat, vlastně fandím. Umí hezky okořenit hru.)
Tady mi přijde, že různá velikost chlívků je natolik nápadnou vlastností šifry, že se člověk při luštění chtě nechtě k otázce, proč zadání zrovna takhle vypadá, vrací a chce si na to umět odpovědět -- a že je smysluplné to dělat.
Z praktického hlediska: už jen skutečnost, že se do chlívků má něco psát, přitom však ty nejmenší jsou tak malé, že do nich fyzicky nic napsat nejde, mi přijde jako docela diskvalifikační omezení, u kterého bych alespoň přemýšlel, jak ty nejmenší udělat aspoň tak velkými, aby do nich psát šlo.
Oproti tomu mi volnost ve výsledném tvaru moc podstatná nepřipadne, protože při luštění nevím, jaká tajenka mi vyjde a jak moc je výsledný tvar vynucený.
Výchozí princip "nechci ukázat, kde se bude číst tajenka a jak je dlouhá" se mi jinak obecně líbí. A samozřejmě tvoje šifry jsou tvoje, do toho si ode mě nenech kecat, já jen dávám feedback ohledně části, na které jsme se na hře zadrhli. :)
Dero
- (7. října 2021 v 14:57)
Rozumím ti, jak to myslíš, Dero. Asi se shodneme, že nejde úplně objektivně rozhodnout, co je lepší verze – podle mě to závisí na nějakých "first principles", ze kterých jako autoři vycházíme. Zkusím nastínit jeden z mých, který mě k této verzi vedl.
Šifru jsem takto navrhnul, protože rád občas narušuju nějaké zažité postupy, jak šifry vypadají nebo fungují – v tomto případě se mi třeba líbí, že neodhadneš dopředu, kolik znaků má tajenka (teda spíš to odhadneš blbě), ani kde se vlastně čte. Proto bych za sebe dal přednost své verzi před tou tvojí, protože takovou křížovku, ze které přečtu sloupec písmen, jsem viděl už x-krát. (Nicméně občas takové typizované šifry taky dělám.)
Jako slabinu téhle šifry vidím, že tam je příliš volnosti v konstrukci té geometrické části – jestli počítám dobře, tak je tam 5 volných proměnných. Kdyby bylo řádků, které generují víc než jedno písmeno, více, volných proměnných by bylo méně a výsledný útvar by se tím více ospravedlnil.
Vašek
- (6. října 2021 v 17:16)
Já to vysvětlení asi nechápu, Vašku. :)
Čtení zleva doprava přece není jediná možnost, jak v šifře ukrýt tajenku. Proč to třeba nemohla být normální doplňovačka se čtrnácti příklady?
Každý řádek by generoval jedno písmeno, tajenková by byla pod sebou vyznačená šedě (nebo by existoval právě jen jeden souvislý sloupec), jednotlivé chlívky by stále byly v poměru 2:1, jenom by byly stejně velké.
Nás taky úvahy nad tím, proč jsou v šifře různé velikosti chlívků, dovedly až k nápovědě.
Dero
- (5. října 2021 v 11:48)
Jsou různě veliké, protože v jednom z dvojřádků vyjdou písmena Y, I s devíti mezerami mezi nimi, přičemž do tajenky je potřeba vmáčknout právě jedno písmeno. Z toho vyplynula potřeba mít různě velké chlívky – zbytek už je zvolen arbitrárně, aby se do nějak rozumně vešlo na A4, nemělo to rozměry v celých centimetrech atd.
Vašek
- (4. října 2021 v 18:07)
Tady jsme udělali pár analytických chyb a museli počkat na vysvobození helpem (který teda taky nebyl triviální, ale nakonec pomohl hodně). Mně se ta šifra celkově moc líbí, ale PROČ PROBOHA JSOU TY CHLÍVKY RŮZNĚ VELIKÉ???