Šifra číslo 12, trafo u Tatranu

Dost výstřední text se skládá z jedenácti vět. Prostřední věta moc nezapadá, jednak stylem, jednak tím, že je ve srovnání se zbytkem vcelku příčetná, navíc o sobě i tvrdí, že vlastně nic podstatného neobsahuje – zřejmě na rozdíl od vět ostatních. Tudíž máme spíš pět vět, cosi jiného a dalších pět vět.

Věty obsahují nejrůznější věci, které na první pohled nejde nijak smysluplně roztřídit nebo asociovat. Některé třídy věcí tam ale mají přece jen více zástupců. Například sýry: parmezán a apettito, salámy: uherák a gothaj, kovy: ocel, železo, cín, zlato a olovo, nebo drogy: heroin, pervitin a kokain. Čím se liší? Jsou tvrdé a měkké. S tímto pozorováním velmi rychle nacházíme ve větách další spousty tvrdých a měkkých věcí. Některé jsou tvrdé a měkké fyzicky, jiné se s těmito přívlastky vyskytují v ustálených spojeních, případně jde o synonyma slov mající společný slovní základ s tvrdý a měkký.

Tvrdé: starý chléb, Chuck Norris, pohled, úder pravicí, spánek, ověření (potvrzení), eben[ové dřevo], faul (tvrdý zákrok), jít sedět (natvrdo), ocelová pěst, stát na místě (tvrdnout), rum, vodka a whiskey (tvrdé alkoholy), uherák, parmezán, rýsovací papír, sdělení (tvrzení), dolar (tvrdá měna), diamant, safír, heroin, pervitin a kokain (tvrdé drogy), pevnost (tvrz), železo, žula, oříšek, jádro, voda s hořečnatými ionty, zadrátovat (natvrdo) – a Yeti. Jestli je tvrďák, natvrdlý, nebo se prostě v šifře hodí tvrdé Y, to si už každý vyloží po svém.

Měkké: bavlnka, polštář, plyšový medvěd, zlato, cín a olovo (měkké kovy), čestvě napadaný sníh, gothaj, apettito, humus, bačkora (měkota), dojetí (být naměkko), soft porno, tuha, software, brožovaná vazba, sračky, bláto, vosk, plátno, bahno, zetlelé věci, měkkýši.

Ačkoli s přiřazením tvrdosti a měkkosti můžeme někdy váhat, v jedné větě je vždy spolu tolik tvrdých nebo měkkých věcí, že vidíme, že tvrdá či měkká je celá věta. Kromě věty prostřední, kde nic moc tvrdého ani měkkého není (snad tvrdá data, ale to je samo o sobě neprůkazné). K čemu nám ovšem pomohlo, že jsme roztřídili věty na tvrdé a měkké? Jako jedno vodítko můžeme vzít Yetiho upozorňujícího na tvrdé Y. Můžeme si položit otázku, jaké jiné tvrdé a měkké věci ještě známe a mohly by se v šifře využívat. Též si můžeme prohlédnout řádně prostřední větu, zda není náhodou podezřelá ještě něčím jiným. Zjistíme, že se v ní nevyskytuje žádné I ani Y. To bude náhoda jen stěží.

Podíváme se podrobně na I a Y v ostatních větách a zjistíme, že jich bývá různě a jsou různě rozmístěné, ale dohromady jich každá věta obsahuje vždy 15. Ani to nebude náhoda. Vypíšeme si z každé věty všechna I a Y. Nyní se nabízejí v podstatě dvě možnosti, co s nimi dál dělat. Buď I a Y z každé věty zapsat do obdélníka 3×5, což ale úplně nevysvětluje strukturu šifry a informace v prostřední větě – a taky to nic nedává. Nebo je nechat zapsané pod sebou: pět, mezera a dalších pět, což může dát pěkně graficky nápis. Vyznačíme-li ve tvrdých větách Y a v měkkých větách I, tak ho to skutečně dá, a čteme tajenku ZS LABSKA.