Šifra číslo 2, most v Kénigu

Nahoře je řada vodítek, nebo možná metavodítek, jak se šifra snaží naznačit. Pod nimi jsou jakési symetrické šedivé bloby s vyznačenými středy, čísly a okraji, které vypadají jako Morseova abeceda. Každý kraj by mohlo být jedno písmeno, akorát bez oddělovačů nemůžeme jednoznačně říci které. Teď záleží na tom, co nám dojde dřív.

Jako Morseovka vypadají i vodítka. Všimneme si, že jsou dlouhá a krátká a přečteme, že říkají VODITKA. Co si z toho odnést? Vodítka tu máme více významech. Jednak psí, jednak zřejmě i k šifře. Jestliže to jsou metavodítka, nejsou to vodítka přímo, ale na nějaké abstraktnější úrovni. Vodítkem by tak mohlo být ‚vodítka tu máme ve více významech‘.

Rozmístění blobů nápadně připomíná kraje České republiky (bez Prahy, která je podivný obcokraj). Můžeme to potvrdit pozorováním, že písmeno kraje ze SPZ rozepsané do Morseovky odpovídá vzoru na okraji. Kraje jsou tedy kraje?

V tom případě by středy měly být středy. Nejvyšší číslo ve jmenovateli je 50 – to by sedělo na týdny v roce. Čitatele vybírají písmena ze jména, které má odpovídající středu svátek, což zjistíme, že vždy lze.

Zbývá fragmenty textu přečíst ve správném pořadí – protože podle toho, jak jdou v roce, to nefunguje. Zkušený šifrátor to nejspíš zvládne i hrubou silou. Zbývají nám ale pořád kraje, které se prakticky nevyužily. Seřazením fragmentů podle písmen krajů dostáváme tajenku FIBICHOVA SV PEŠINA MEZI PLOTÝ DVÁCET M.