Šifra číslo 11, Borová
Autor šifry: Yeti
Nápověda
Řešení
Textovka popisuje prohlídku muzea progresivního umění, kterým se pořád chodí nějak dokola. Obsahuje poměrně dost poznámek o průchodu a polohách vystavených děl, tudíž se prohlídku pokusíme zrekonstruovat. Pokud zjistíme, jak začít.
Muzeum je obyčejná hranatá jednopatrová budova, tedy obdélník, rozdělený pravidelně na stejně velké sály. Jaké má rozměry? K tomu máme tři informace:
- Vchází se středem kratší strany budovy. Kratší rozměr proto bude lichý: 3×něco, 5×něco, 7×něco, …
- Většina sálů je prázdných, ale jen těsně. To při 14 vystavených dílech znamená o něco více než 28 sálů, ale ne o moc. Tím se vylučuje kratší rozměr 7 a delší.
- Existuje diagonální řada čtyř sálů. Tím se vylučuje kratší rozměr 3.
Zbývá tak jediná možnost: 5×6.
Nyní můžeme začít rekonstruovat cestu. Z popisu plyne, že hledáme cestu, která projde celé muzeum a vrátí se ke vchodu. Víme dále, že začínáme uprostřed kratší strany, pokračujeme dál dovnitř budovy a zahneme vlevo. To dává jednoznačně cestu zhruba polovinou muzea poblíž vchodu – tato část je na obrázcích plnou čarou. Zbytek je třeba doplnit, abychom splnili:
- Jednou se prochází rovně od jedné stěny budovy k protější (zelená). Z topologických důvodů to musí být podél vnější stěny – což na schématu může být horní nebo pravá.
- Několikrát, alespoň pětkrát, se prochází skrz sál rovně (modrá).
- Jiné delší rovné řady ale cesta neobsahuje (červená).
První podmínka sama redukuje počet možných cest na sedm, které jsou všechny na obrázku. Pouze jedna zároveň splňuje třetí podmínku. Ověříme, že je to současně i jedna z mála, které splňují druhou podmínku. Průchod muzeem je tedy jasně dán (žlutě orámovaný obrázek). Při rekonstrukci šlo využít i informace o umístění vystavených děl, ale nebylo to nutné. Muzeum si můžeme nakreslit i v jiné rotaci či zrcadlení, nemá to na nic vliv.
Nyní se zaměříme na vystavená díla. U většiny jsou uvedeny svérázné autorské názvy, ale u některých ne a není jak je zjistit. Zkusíme je proto spíš všechna pojmenovat sami (k čemuž text párkrát i explicitně vybízí). To jde celkem snadno, v abecedním pořadí máme: baba, bílá, hvězda, kámen, kost, léto, moučka, oheň, pánev, tábor, uhlí, vánoce, velikost, voda. Při umisťování do muzea používáme dvě pravidla, kdykoli to jde:
- Rovný úsek o délce tři obsahuje jedno dílo nebo tři, žádný jiný počet.
- Sál sousedící s plným sálem musí být prázdný, jestliže se mezi nimi neprochází přímo nebo to není jedna ze dvou explicitně vyjmenovaných výjimek.
Ostatní použijeme např. v pořadí
- Bílá, prázdno a kost na začátek cesty.
- Oheň, baba a jinak prázdno do dlouhého rovného segmentu.
- Čtyři poslední obsahují dílo.
- Právě jeden z protějších rohů obsahuje dílo.
- Odchod od kosti.
- Diagonální řada čtyř sálů s díly.
- Vánoce a velikost, mezi kerými musí všude být cestou dílo.
- Uhlí a mouka jsou po sobě.
- Voda je první v rovném úseku.
- Tábor je dřív než léto.
Tím jsme dostali kompletně zrekonstruované muzeum s průchodem a všemi vystavenými díly. Nyní potřebujeme ještě vyluštit šifru. Kde je? Zamyslíme se, co jsme nepoužili a vypadá to, že to k něčemu je.
Cykličnost cesty se sice využila při rekonstrukci, ale text zdůrazňuje, že je třeba chodit dokola opakovaně, dokud nám nedojdou souvislosti. To má dva významy, jednak dokud nás nenapadnou a jednak dokud nám nějaké zbývají. Chceme tedy chodit dokola a nějak používat díla, která potkáváme cestou.
Nová pojmenování děl byla zatím úplně k ničemu, tak ta bychom rádi použili. A co autorská pojmenování? Uvědomíme si, že mají jednotnou formu, přídavné-jméno podstatné-jméno. Souvislosti mezi díly mají formu stejnou. Začneme podle instrukcí od bílé a tvoříme dvojice, které nám všechna pojmenování spojí do jedné řady:
bílé vánoce – vánoční hvězda – hvězdná velikost – Velká Baba – babí léto – letní tábor – táborový oheň – ohnivá voda – vodní kámen – kamenné uhlí – uhelná pánev – pánevní kost – kostní moučka
Nyní už prostě jen chodíme dokola, počítáme, jak je daleko k dalšímu slovu v řadě, a vzálenosti převádíme na písmena (hned první vyjde 26, což potěší). Dostáváme tajenku ZLUTA X DRATY JZ
Diskuse
- (3. října 2022 v 11:39)
Takhle si představuju ideální těžkou šifru do druhé poloviny hry! Nejdříve středně těžká logická úloha, ze které se vlastně tvar šifry teprve vyloupne, a druhý krok nápadový, na který se prostě musí přijít. Věděli jsme, co s tím, ale neměli jsme na to čas, takže jsme doufali, že nápověda nás posune za ten první krok logické úlohy - a stalo se, takže tady bez deadu. Za mě teoretický vrchol hry, bohužel se hra chovala dost nepřívětivě předtím, takže se moc týmů ke skutečnému luštění tady nedostala.