Šifra číslo 2, Beneš

Ničím neotáčejte a Spojujte a ROZpojujte dvojice.

Na čtverečcích můžeme do vynechávek doplnit skupiny písmen o odpovídající délce, aby vznikla slova. Často celkem jasně, občas méně. Dokážeme-li doplnit větší množství, už si můžeme všimnout, že se opakují, ale jen dvakrát.

Fráze niže vyjádříme vždy jedním slovem. Všimneme si, že má tendenci začínat S nebo ROZ a pokračovat skupinou, které jsme doplňovali nahoře. Vezmeme-li to jako pravidlo, tak si horní a dolní část v doplnění začnou navzájem pomáhat a celkem snadno doplníme vše.

Ve výsledku máme nahoře skupiny bor, en, ety, chod, klep, měr, por, razil a tát. Každou právě dvakrát. Dole je pak máme v různých kombinacích se S a ROZ. Všimneme si, že nejprve je vždy ROZ, pak S. První řádek je jen S.

Co by se s tím tak dalo dělat? Na začátku něco poskládáme, musíme tedy něco spojit – proto S. Další řádky vždy něco rozloží (ROZ) a něco spojí (S) z předchozího výsledku. To můžeme se čtverečky dělat bez otáčení, orientace je proto definovaná: stejná jako v zadání. Po každém skládacím kroku přečteme, co jsme vyrobili.

Jsou dva způsoby, jak útvary číst jako písmena. Buď si uvědomíme, že se nespojuje ani minimálně, aby útvar držel pohromadě, ani maxímálně všechno, co jde. Spojuje se nějak konkrétně. Když nespojené hrany bereme jako ‚zářezy‘ do útvarů, můžeme je číst jako blokové písmo. Alternativně můžeme kreslit spojující čáry mezi středy čtverců, které jsou spojené. Tak dostaneme čárové písmo. (V princpu bychom mohli chtít i jen obtahovat spojené hrany, ale jednak to nic hezkého nedává a druhak nedává smysl, aby v takovém případě čtverce měly naschvál kulaté rohy).

Ať už intepretujeme písmena kterýmkoli způsobem, čteme tajenu FONTANA MORAV NAM.