Šifra číslo 12, lípa

Stoprocentní písmena by měla ještě 16 nalevo a 1 napravo, ale vidíte těch důležitých 60 %. Pruhovaný kamarád písmena je jiné písmeno.

Velký pruhovaný text nahoře říká, že řetězcem dole se nemám zabývat, dokud neznáme společné pravidlo v textu. Hledáme proto pravidlo. Text obsahuje kompletní abecedu a každé písmeno vypadá, že má v principu tři vertikální černé či bílé pruhy. Stejná písmena jsou vždy pruhovaná stejně. Existuje tedy zřejmě pravidlo, jak se na písmena pruhy dělají.

Analýza opruhování rychle odhalí dvě věci. Písmena s pořadím v abecedě 2N a 2N + 1 jsou obarvená stejné. Stejně jsou také obarvené celé sekvence A–J a Q–Z. Můžeme předpokládat, že kdyby v abecedě bylo ještě něco dál za Z, shoda by poračovala s celým A–P. Tyto poznatky vyjádříme pregnantně, že první a poslední bit v binárce nemají na pruhy vliv.

Co tedy vliv má? Prostřední tři bity. To jsou 3/5 neboli šedesát procent. Všimneme si, že písmena, kde jsou všechny prostřední bity 0 nebo všechny 1, jsou kompletně bílá nebo černá. U ostatních se to kazí, ale ne tak docela. Počtem vždy bílé a černé pruhy odpovídají počtům bitů 0 a 1. Není náhodou nějaký konkrétní systém, jak se bity přeskládávají?

Je. Nejnižší bit z těch tří (odpovídající 2) je zapsán uprostřed, prostřední (odpovídající 4) je vlevo a nejvyšší (odpovídající 8) je vpravo. Kdo ví, proč je to takhle. Každopádně to vypadá jako pravidlo, proto je na čase postoupit ke spodní části.

Spodní část by mohla klidně být substituce, kde ji ovšem vzít? Uvědomíme si, že přece máme dvě abecedy. Každé písmeno má definovaného kamaráda, který má bity nikoli správně, ale podle pruhů v zadání šifry. Napíšeme si proto, které písmeno odpovídá kterému, když se bity přeházejí podle pruhů. Vzniklou substituci použijeme na text dole. Nejsme si možná jisti kterým směrem, ale hned úvodní V to vyřeší, protože jedním směrem nefunguje. Tím je směr substituce dán.

Po substituci přečteme text ZAPIS HODNOTY TRI MOCNIN PO PERMUTACI JAKO JEDINE TROJCIFERENE CISLO. Jaké tři mocniny? Tři mocniny dvojky odpovídající prostředním bitům, se kterými celou dobu pracujeme: 2, 4 a 8. Zde opět lze filosofovat, jak je přesně zapsat. Nejjednodušší je, jak je přeházené všude vidíme v šifře: 4 je vlevo, 2 je uprostřed a 8 je vpravo. To odpovídá velmi blízké kótě 428. Opačná varianta by snad také byla plausibilní, dává však 284. Taková nadmořská výška se se do 2,5 km v principu vyskytuje v údolích Rakovce a Ponávky, ale je moc nízká a neodpovídá žádnému význačnému bodu. Jedeme proto na kótu 428.