Šifra číslo 9, pod vysílačem

Cesta ┴ se v šifře nevyskytuje, ale mohla by to být třeba ropucha.

Rostliny a zvířata tvoří pravidelnou mřížku 16×12. Text pod ní upozorňuje, že je lze ekvivalentně zaměňovat za jiné a dává ukázky. Máme zřejmě něco nakreslit a použít kategorie, kterých jsou konkrétní zvířata a rostliny representanti.

Zvířata a rostliny jsou popsány různě: něco přesným latinským názevm, něco lidovým označením, které ani taxonomicky nic konkrétního neznamená, a spousta tak někde mezi. Půjde spíš o jejich vlastnosti. S pomocí ukázek odhalíme čtyři kategorie, resp. osm, ze kterých ale můžeme utvořit komplementární dvojice. Ty jsou: rostlina/živočich, vodní/suchozemské, české/exotické a jedovaté/jedlé. Vlastnosti potvrzuje i zařazení některých neobvyklých zahraničních druhů jako jedovatého ptáka pištce černohlavého nebo jedovaté vodní rostliny Peltandra virginica. Většinu klasifikujeme snadno, pár dohledáme. Ze všech 16 možných kombinací kategorií se jich vyskytuje 14, což je docela dobré, dvě se mohou z nějakého důvodu nepoužívat.

Co máme dělat s mřížkou a čtyřmi binárními kategoriemi? Okraj z jaků navádí na to, že je celá věc ohraničená, možná je to bludiště. Pouze nalevo je do něj díra z tuňáků. Chceme proto kreslit zdi nebo cesty. K interpretaci vlastností se dá dobrat několika způsoby, například:

• Ohraničující jak by měl být zcela neprůchozí. Vlastnosti zvíře, suchozemské, zahraniční a jedlé jsou proto zdi. Vlastnosti rostlina, vodní, české a jedovaté jsou cesty.
• Podél horní strany mřížky je vše zahraniční, podél pravé suchozemské, podél spodní zvíře a podelé levé jedlé (tuňáka případně ignorujeme, i když je taky jedlý). To definuje, které vlastnosti dávají které neprůchozí směry (zdi). Jejich komplementární vlastnosti znamenají cestu ve stejném směru.

S tím můžeme bludiště nakreslit. Dají se kreslit i zdi, ale množství škaredých jaků ohraničených ze všech stran navádí, že hezčí budou cesty (na podobné duality jsme už zvyklí z šifry 2). Když všechno nakreslíme, dostaneme písmena P, O, M, H, C, L, D a I a cestu, která je obchází. Začneme na tučném tuňákovi jako vchodu a čteme písmena, kolem kterých procházíme. Vidíme, že k O se vracíme, dáváme proto pozor na opakované průchody (vzhledem k tomu, jak všechny cesty obcházejí poctivě obdélníky kolem písmen, považujeme za písmeno celý obdélník, i když je v něm někdy jak).

Projitím dostáváme tajenku POM MIDLOCH a jdeme tedy k pomníku A. Midlocha.