Šifra číslo 6, Pod Hrádkem

Nejste-li žádná béčka, tak si na mapě všimnete, že ve městě je všechno pětkrát. Každá třída je ale jiná.

Na mapě je výrazné náměstí zhruba uprostřed (které se tak i jmenuje), spousta ulic a nějaké třídy. Podle toho, co nejraději zkoumáme, si v různém pořadí všimneme několika věci:

• Tříd je devět a lze jim přiřadit sekvenci čísel 1–9 podle principu ‚kolik věcí to je‘. Od singulárů (1) až po kočičí životy (9). Z hlediska polohy ve městě třídy moc jako hlavní třídy nevypadají, spíš jsou tak nějak rovnoměrně všude.
• Názvy obyčejných ulic obsahjí vždy právě jeden název písmene. Nejvíc bijí do očí různá óčka, éčka a ypsilon. Najdeme je ale všude a každou ulici popíšeme písmenem. Ta jsou hezká a chtěli bychom z nich číst řešení.
• Ulice a třídy mají vyznačené, kde přesně začínají a končí, tudíž to zřejmě bude k něčemu dobré.
• Do města přichází pět cest, z náměstí vychází pět ulic a existuje právě pět křižovatek typu X (ostatní jsou neobvykle všechny typu T).
• Obyčejných ulic je 36, což dohromady se třídami dává 45. Na každou třídu tak připadají čtyři ulice.

Můžeme zkoušet po městě různě chodit mezi třídami a pod. To jednak moc nefunguje, ale především se musíme nějak vypořádat s tím, že je tam jaksi všechno pětkrát. Nemůže to být náhoda a bude nutné to použít. Co kdyby tam doslova bylo všechno pětkrát? Můžeme si všimnout, že se opakují nejen nejvýraznější prvky, ale opakuje se 5× topologicky celý vzor ulic. Nejsnáze je to asi vidět na ulicích vycházejících z náměstí a struktuře jejich odboček.

Každý ‚typ‘ ulice je proto na plánu pětkrát. Nyní se hodí si všimnout, že každé třída je jiného typu. Matematik by možná mohl říci, že každá třida zastupuje jednu třídu ekvivalence. Jak budeme číst řešení, je už v zásadě jasné: každá třída posbírá svoje čtyři ulice ve stejné třídě ekvivalence – a třídy jsou očíslované, takže u nich je pořadí čtení dáno.

Celý plán je situován okolo náměstí uprostřed. Ulice logicky sbíráme dokola po kruhu okolo náměstí. Nejpozději v této fázi by někdo v týmu měl říci ‚šifrovací mřížka‘, protože před sebou máme šifrovací mřížku, jen zdeformovanou a pětičetnou. S ideou šifrovací mřížky vždy ‚otočíme‘ třídy po směru hodinových ručiček a přečteme podle čísel

BOHDANECK
YPAMSTOPA
DESATMETR
UZNACESTE

Bez ní nám může přijít přirozenější číst primárně po číslech, čímž dostaneme tajenku transponovanou (po sloupcích), ale ani v této formě není těžké ji transponovat a přečíst. Vydáme se do kopce na cestu vedoucí asi 150 metrů západně od památníku J. Bohdaneckého.